Original article at: http://www.westonaprice.org/wp-content/uploads/cholesterol.pdf
Mýty a pravda o cholesterolu
8. Äervence 2009
Mýty a pravda
MĂ˝tus: Lidem s vysokĂ˝m cholesterolem jsou vĂce nĂĄchylnĂ k srdeÄnĂm chorobĂĄm.
Pravda: MladĂ lidĂŠ a lidĂŠ stĹednĂho vÄku s hladinou cholesterolu nad 350 mg/dl (9,05 mmol/l) majĂ mĂrnÄ zvýťenĂŠ riziko infarktu. Ti, kdo majĂ hladinu cholesterolu i tÄsnÄ pod 350 nejsou ve vÄtĹĄĂm riziku, neĹž ti, kdo majĂ hladinu cholesterolu velmi nĂzkou. U starĹĄĂch lidĂ je vysokĂĄ hladina cholesterolu spojena s delĹĄĂm Ĺživotem.
Mýtus: Cholesterol a nasycenÊ tuky ucpåvajà cÊvy.
Pravda: V usazeninĂĄch cĂŠvnĂch stÄn se nachĂĄzĂ jen velmi mĂĄlo cholesterolu a nasycenĂŠho tuku. VÄtĹĄina tohoto materiĂĄlu jsou vĂĄpenatĂŠ usazeniny podobnĂŠ vĂĄpenci a vÄtĹĄina mastnĂ˝ch kyselin jsou nenasycenĂŠ.
MĂ˝tus:Konzumace saturovanĂ˝ch tukĹŻ a potravin bohatĂ˝ch na cholesterol zpĹŻsobĂ zvýťenĂ hladiny cholesterolu a takĂŠ zpĹŻsobĂ, Ĺže lidĂŠ budou nĂĄchylnÄjĹĄĂ k srdeÄnĂm chorobĂĄm.
Pravda: Mnoho studiĂ ukĂĄzalo, Ĺže neexistuje souvislost mezi stravou a hladinou cholesterolu; nenà ŞådnĂ˝ dĹŻkaz, Ĺže nasycenĂŠ tuky a potrava bohatĂĄ na cholesterol pĹispĂvĂĄ k srdeÄnĂm chorobĂĄm. PotĂŠ, co AmeriÄanĂŠ omezili spotĹebu nasycenĂ˝ch tukĹŻ a potravin bohatĂ˝ch na cholesterol, mnoĹžstvĂ srdeÄnĂch onemocnÄnĂ vzrostlo.
MĂ˝tus: LĂŠky na snĂĹženĂ hladiny cholesterolu zachrĂĄnily mnoho ĹživotĹŻ.
Pravda: V poslednĂch dvou klinickĂ˝ch vĂ˝zkumech, zahrnujĂcĂch pĹes 10 tisĂc lidĂ, neprokĂĄzaly lĂŠky na snĂĹženĂch cholesterolu ŞådnĂĄ zlepĹĄenĂ.
MĂ˝tus: ZemÄ, ve kterĂ˝ch se konzumujĂ potraviny s vysokĂ˝m podĂlem zvĂĹecĂch tukĹŻ a cholesterolu majĂ vyĹĄĹĄĂ vĂ˝skyt srdeÄnĂch chorob.
Pravda: Existuje mnoho vĂ˝jimek, jako Francie a Ĺ panÄlsko. DĂĄle asociace (zvanĂĄ rizikovĂ˝ faktor) nenĂ to samĂŠ co pĹĂÄina. V bohatĂ˝ch zemĂch, kde lidĂŠ konzumujĂ velkĂŠ mnoĹžstvĂ zvĂĹecĂch tukĹŻ, je mnoho dalĹĄĂch faktorĹŻ, kterĂŠ pĹispĂvajĂ k srdeÄnĂm chorobĂĄm.
NebezpeÄĂ statinovĂ˝ch lĂŠkĹŻ
ModernĂ lĂŠky na snĂĹženĂ hladiny cholesterolu pĹŻsobĂ tak, Ĺže blokujĂ enzym (HMG-CoA reduktĂĄza), potĹebnĂ˝ pro formaci cholesterolu v jĂĄtrech. Tyto inhibitory HMG-CoA reduktĂĄzy, nazĂ˝vanĂŠ statiny, se prodĂĄvajĂ pod komerÄnĂmi nĂĄzvy Lipitor, Mevacor, Pravacol, Zocor a dalĹĄĂ.
Slabost a ochabovĂĄnĂ svalĹŻ: NejÄastÄjĹĄĂ vedlejĹĄĂ ĂşÄinek statinovĂ˝ch lĂŠkĹŻ, pĹipadajĂcĂ aĹž na tĹetinu uĹživatelĹŻ. Bolest svalĹŻ, zad, chodidla, slabost a potĂĹže s mluvenĂm vyplĂ˝vajĂ z interference s koenzymem Q10, potĹebnĂ˝m ke sprĂĄvnĂŠ funkci svalĹŻ. Tyto pĹĂznaky jsou ÄastÄjĹĄĂ u aktivnĂch lidĂ a mohou se projevit aĹž po tĹech letech od poÄĂĄtku uĹžĂvĂĄnĂ.
SelhĂĄni srdce: Od poÄĂĄtku pouĹžĂvĂĄnĂ statinĹŻ se poÄty selhĂĄnĂ srdce zdvojnĂĄsobily. Srdce je sval, kterĂ˝ zĂĄvisĂ na dostateÄnĂŠm mnoĹžstvĂ koenzymu Q10.
Polyneuropatie: BrnÄnĂ a bolest v rukou s chodidlech stejnÄ tak jako potĂĹže s chozenĂm se pĹi uĹžĂvĂĄnĂ statinĹŻ vyskytujĂ Äasto, vina ovĹĄem bĂ˝vĂĄ svalovĂĄna na stĂĄĹĂ, spĂĹĄe neĹž na lĂŠk.
MĂrnĂĄ kognitivnĂ porucha: Mnoho pacientĹŻ nahlĂĄsilo ztrĂĄty pamÄti, kognitivnĂ dysfunkce, vÄetnÄ celkovĂŠ ztrĂĄty pamÄti. DĹŻsledky pro piloty a ĹidiÄe jsou drastickĂŠ.
Rakovina: ZatĂm v kaĹždĂŠ studii na hlodavcĂch zpĹŻsobily statiny rakovinu. VÄtĹĄina testĹŻ na lidech netrvĂĄ dostateÄnÄ dlouho, aby bylo moĹžnĂŠ zaznamenat zvýťenĂ˝ vĂ˝skyt rakoviny, ale v jednĂŠ klinickĂŠ studii byl vĂ˝skyt rakoviny prsu u lidĂ, kteĹĂ brali statin, o 1500 procent vyĹĄĹĄĂ, neĹž u kontrolnĂ skupiny.
JestliĹže ne cholesterol, co tedy zpĹŻsobuje srdeÄnĂĄ choroby?
Mnoho vÄdcĹŻ pĹedloĹžilo sprĂĄvnĂŠ teorie o epidemii srdeÄnĂch chorob v zĂĄpadnĂ civilizaci. Tyto obsahujĂ:
Nedostatek vitamĂnĹŻ A a B: Kdysi v roce 1930 pozoroval Dr. Weston A. Price, Ĺže u krys vzrĹŻstal vĂ˝skyt infarktĹŻ bÄhem roÄnĂch obdobĂ, kdy hladiny tÄchto vitamĂnĹŻ v mĂĄsle klesaly.
Nedostatek vitamĂnĹŻ B6, B12, a kyseliny listovĂŠ: Kilmer McCully, MD, PhD demonstrovala, Ĺže nedostatek tÄchto Ĺživin vede ke zvýťenĂ hladiny homocysteinu, kterĂ˝ se vyskytuje souÄasnÄ pĹi chorobĂĄch krevnĂho obÄhu a funguje tedy jako znaÄkovaÄ.
TransmastnĂŠ kyseliny:Fred Kummerow, PhD a mnoho dalĹĄĂch ukĂĄzali spojenĂ srdeÄnĂch chorob s nahrazovĂĄnĂm nasycenĂ˝ch kyselin transmastnĂ˝mi. SaturovanĂŠ mastnĂŠ kyseliny chrĂĄnĂ mnoha zpĹŻsoby proti srdeÄnĂm chorobĂĄm.
Nedostatek minerĂĄlĹŻ: Nedostatek hoĹÄĂku, mÄdi a vanadu byly spojeny se srdeÄnĂmi chorobami.
Pasterizace mlĂŠka: J. C. Annand, britskĂ˝ vÄdec, vypozoroval nĂĄrĹŻst poÄtu srdeÄnĂch chorob v oblastech, kterĂŠ zavedly pasterizaci oproti tÄm, kde bĂ˝valo mlĂŠko prodĂĄvĂĄno stĂĄle nepasterizovanĂŠ.
Stres: Infarkty Äasto nastanou po obdobĂ stresu, kterĂ˝ vyÄerpĂĄ z tÄla mnoho Ĺživin.
BohuĹžel je k dispozici velmi mĂĄlo penÄz pro vĂ˝zkum tÄchto teoriĂ; vÄtĹĄina vĂ˝zkumĹŻ na srdeÄnĂ choroby je financovĂĄna Institutem nĂĄrodnĂho zdravĂ srdce, plic a krve (National Heart, Lung, and Blood Institute), kterĂ˝ je vÄrnĂ˝ chybnĂŠ teorii, Ĺže cholesterol a nasycenĂŠ tuky zpĹŻsobujĂ srdeÄnĂ choroby.
Mnoho zdravých rolà cholesterolu
â   Cholesterol je produkovĂĄn tĂŠmÄĹ kaĹždou buĹkou v tÄle.
â   Cholesterol v bunÄÄnĂŠ membrĂĄnÄ dÄlĂĄ buĹku vodÄ odolnou, dĂky ÄemuĹž mĹŻĹže uvnitĹ buĹky dochĂĄzet k jinĂ˝m chemickĂ˝m procesĹŻm, neĹž vnÄ buĹky.
â   Cholesterol je pĹĂrodnĂ opravnĂĄ sloĹžka, pouĹžĂvanĂĄ pĹi hojenĂ ran, vÄetnÄ slz a podrĂĄĹždÄnĂ cĂŠv.
â   Mnoho dĹŻleĹžitĂ˝ch hormonĹŻ je vyrobeno z cholesterolu, vÄetnÄ hormonĹŻ, kterĂŠ regulujĂ metabolizaci minerĂĄlĹŻ a krevnĂho cukru, hormonĹŻ, kterĂŠ nĂĄm pomĂĄhajĂ vypoĹĂĄdat se se stresem a vĹĄech sexuĂĄlnĂch hormonĹŻ jako testosteron, estrogen a progesteron.
â   Cholesterol je ĹživotnÄ dĹŻleĹžitĂ˝ pro fungovĂĄnĂ mozku a nervovĂŠ soustavy.
â   Cholesterol nĂĄs chrĂĄnĂ proti depresi; hraje roli ve vyuĹžĂvĂĄnĂ serotoninu.
â   ŽluÄovĂŠ soli, nutnĂŠ pro trĂĄvenĂ tukĹŻ, jsou vyrobeny z cholesterolu.
â   Cholesterol je jednou z lĂĄtek, nutnou pĹi vĂ˝robÄ vitamĂnu D, kterĂ˝ je formovĂĄn pĹi dopadu ultrafialovĂŠho zĂĄĹenĂ (UV-B) na cholesterol v kĹŻĹži.
â   Cholesterol je silnĂ˝ antioxidant, kterĂ˝ chrĂĄnĂ proti volnĂ˝m radikĂĄlĹŻm a tedy proti rakovinÄ.
â   Cholesterol, a obzvlĂĄĹĄĹĽ LDL (tzv. ĹĄpatnĂ˝ cholesterol), pomĂĄhĂĄ chrĂĄnit proti infekcĂm.
Jak se vyhnout srdeÄnĂm chorobĂĄm
â   Nebojte se cholesterolu â zbyteÄnĂŠ obavy mohou pĹispĂvat k srdeÄnĂm chorobĂĄm.
â   Neberte prĂĄĹĄky na snĂĹženĂ hladiny cholesterolu â pĹispĂvajĂ k selhĂĄnĂ srdce.
â   Vyvarujte se prĹŻmyslovÄ vyrobenĂ˝m potravinĂĄm, speciĂĄlnÄ potravinĂĄm, obsahujĂcĂm tovĂĄrnÄ zpracovanĂŠ rostlinnĂŠ oleje a trans-mastnĂŠ kyseliny.
â   Jezte maso, tuky a orgĂĄny zvĂĹat z pastvin.
â   Jezte dostatek ryb z volnĂ˝ch vod.
â   Nekonzumujte proteinovĂŠ prĂĄĹĄky, libovĂŠ maso, bĂlky bez ĹžloutkĹŻ nebo odtuÄnÄnĂŠ mlĂŠko. Strava s vysokĂ˝m obsahem proteinĹŻ a postrĂĄdajĂcĂ Ĺživiny ze ĹživoÄiĹĄnĂ˝ch tukĹŻ mĹŻĹže vyÄerpat vitamĂn A, coĹž vede k srdeÄnĂm chorobĂĄm.
â   Jezte jĂĄtra alespoĹ jednou tĂ˝dnÄ pro zajiĹĄtÄnĂ dostatku vitamĂnu B12, B6, kyseliny listovĂŠ, Ĺželeza a mÄdi.
â   UĹžĂvejte olej z tresÄĂch jater a jezte dostatek mĂĄsla od krav z pastvy k zajiĹĄtÄnĂ adekvĂĄtnĂch mnoĹžstvĂ vitamĂnĹŻ A, D a K.
â   DrĹžte si zdravou vĂĄhu â nebuÄte ani pĹĂliĹĄ tlustĂ, ani pĹĂliĹĄ hubenĂ.
â   PravidelnÄ cviÄte venku.
â   NekuĹte, vyvarujte se vystavenĂ environmentĂĄlnĂch toxinĹŻ.
DalĹĄĂ zdroje informacĂ
Mýty o cholesterolu (The Cholesterol Myths), Uffe Ravnskov, PhD
www.ravnskov.nu/cholesterol.htm
www.westonaprice.org/modern-diseases
Naposledy aktualizovĂĄno 10. srpna 2012
đ¨ď¸ Print post
Leave a Reply